Dřevo s rodokmenem
Za každým člověkem je jeho životní příběh a totéž platí i o stromech.
Vítám vás na svých webových stránkách, na kterých bych vás rád alespoň letmo provedl mým dřevěným královstvím a trochu představil svou převážně soustružnickou tvorbu.
Jak jsem se dostal k práci se dřevem?
Prvotním impulsem na počátku mé „kariéry soustružníka“ byl krásný několikadílný seriál režiséra Bedřicha Ludvíka „Kus dřeva ze stromu“, kterým diváky provedl skvělý Martin Patřičný. Velmi nenásilně nás nechal nahlédnout do svého úžasného světa dřeva, přidal k tomu trochu poezie i květomluvy a prostě a jednoduše mě nadchl.
Práci se dřevem jsem měl ale rád už od malička. Ty chvíle, které jsem trávil v dílně a velmi „neumětelně“ opracovával kdejaký kousek dřeva, či kůry, patří k mým nejšťastnějším vzpomínkám.
Můj děda Jan, kterého bohužel nepamatuju, byl truhlář a já po něm, kromě lásky ke dřevu, podědil i menší dílnu a nějaké nářadí. Všechny větší stroje mu ovšem zabavili v šedesátých letech komunisté.
Zhruba od začátku milénia tedy postupně dokupuji více či méně potřebná dílenská „udělátka“ a v roce 2020 jsem se rozhodl pořídit si soustruh, který se ale svých prvních otáček dočkal až po téměř třech letech. A na těchto stránkách najdete ukázky mé dosavadní práce.
Veškeré mé výtvory jsou vyrobeny bez jakékoli chemie, nepočítám-li trochu ethanolu ve směsi se včelím voskem, kterým jsou výrobky po opracování napuštěny a následně rozleštěny.
Záměrně nepoužívám žádné laky, byť sebeekologičtější. Dřevo je v nich potom jako ve skle zalité a studené na omak. Nehledě i na krásný čichový vjem, zvláště pak třeba u borovic nebo u japonského jalovce.
Při údržbě po případném použití, prosím, nepoužívejte vodu, ani žádné čistící prostředky!!! Pouze otřete suchým hadříkem, případně jednou za čas můžete oživit lesk včelím voskem a opět rozleštit.
Dřevěné misky rozhodně nejsou určeny na vlhké potraviny.!!! Můžete je použít například na oříšky či ovoce nebo pot-pourri. Mělčí mísy a tácy můžete využít třeba na jednohubky, chlebíčky, cukrovinky, nebo i sušší cukroví.
Na vaše přání mohu vytvořit misku nebo cokoliv z kousku dřeva, který si sami přinesete. (Dřevo musí být samozřejmě patřičně vyschlé).
Zavolejte nebo napište, zkusíme se domluvit.
A proč "Dřevo s rodokmenem"?
Ke každému výrobku vytvářím i průvodní kartičku, na které je uveden druh dřeva, rozměry hotového produktu, stáří daného stromu, doba vysychání dřeva do zpracování, původ (lokalita, kde strom rostl), měsíc a rok výroby. Na druhé straně je pak stručný příběh konkrétního stromu.
Misky putují i do světa
S radostí vám mohu sdělit, že několik mých výrobků už putovalo i do světa, dvě misky jsou ve Vancouveru, dvě v Londýně a několik jich je dokonce v Thajsku:)
A z jakých druhů dřeva vlastně vyrábím?
V podstatě ze všech, které se mi dostanou pod ruce. I když „ortodoxním“ soustružníkům se trochu ježí vlasy, když slyší třeba o smrku, modřínu nebo borovici. Pravda, práce s takovým materiálem je poněkud složitější. Nástroje se dost „zasmolují“ a ani broušení není úplně „easy“. Ale výsledek bývá velmi zajímavý. Dají se využít barevně odlišné suky i reliéf tvořený při broušení různou tvrdostí letního a zimního dřeva.
Mezi moje nejoblíbenější patří samozřejmě dřeva ovocných stromů. Mají přirozeně krásné barvy a dobře se opracovávají.
Bříza, javor nebo kaštan, to je v podstatě klasika. Někdy bývají více, či méně napadené dřevokaznými houbami a to je potom velká paráda. Takové mapy a abstraktní obrazy prostě umí vykreslit jen příroda.
Občas se dostanu i k vzácným druhům dřeva, ale popravdě řečeno, když už si mám vybrat něco z exotiky, pak by to určitě byl japonský jalovec. Má nádherné barvy a skvěle voní.
